|
|
Explantátová kultura Juniperus virginiana L. jako perspektivní zdroj podofylotoxinu
Srbová, Lenka ; Kašparová, Marie (vedoucí práce) ; Siatka, Tomáš (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakognozie Student: Lenka Srbová Školitel: PharmDr. Marie Kašparová, Ph.D. Název diplomové práce: Explantátová kultura Juniperus virginiana L. jako perspektivní zdroj podofylotoxinu. Práce se zabývá kultivací explantátových kultur Juniperus virginiana. U dvouleté kalusové kultury Juniperus virginiana (varieta 'Glauca' a 'Grey Owl') byl ve zvolených časových intervalech sledován růst po přidání různých koncentrací fenylalaninu (1 mmol.l-1 , 10 mmol.l-1 a 100 mmol.l-1 ). Z výsledků vyplývá, že největší přírůstek čerstvé hmotnosti kalusu byl zaznamenán u Juniperus virginiana varieta 'Grey Owl', konkrétně 14. den po přidání 10 mmol.l-1 fenylalaninu. Suspenzní kulturu se podařilo odvodit z dvouleté kalusové kultury Juniperus virginiana (varieta 'Glauca').
|
|
|
Explantátová kultura Juniperus virginiana
Předota, Václav ; Kašparová, Marie (vedoucí práce) ; Siatka, Tomáš (oponent)
1 ABSTRAKT Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakognozie Student: Václav Předota Školitel: PharmDr. Marie Kašparová, PhD. Název diplomové práce: Explantátová kultura Juniperus virginiana Tato práce se zabývá odvozením kalusových kultur z listů Juniperus virginiana (variet Hetzii, Glauca a Grey Owl) a stanovením jejich růstových křivek. Kultury byly kultivovány při teplotě 25 řC a světelné periodě 16 hodin světlo/8 hodin tma na médiu dle Schenka a Hildebrandta s přídavkem 3,0 mg.l-1 α-NAA a 0,2 mg. l-1 kinetinu. Z růstových křivek vyplývá, že všechny tři variety dosahují maxima růstu v 35. dnu kultivace. Nejlepšího růstu dosahovaly kultury variety Glauca.
|
|
|
Studium sekundárních metabolitů v rostlinných explantátových kulturách II
Urbanová, Nikola ; Kašparová, Marie (vedoucí práce) ; Tůmová, Lenka (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakognozie Student: Nikola Urbanová Vedoucí diplomové práce: PharmDr. Marie Kašparová, Ph.D. Název diplomové práce: Studium sekundárních metabolitů v rostlinných explantátových kulturách II Cílem této práce bylo zjistit vliv potencionálního elicitoru chitosanu na produkci podofylotoxinu v kalusové a suspenzní kultuře Juniperus virginiana varieta Glauca a v kalusové kultuře Juniperus virginiana varieta Hetzii. Ke kultivaci bylo použito médium dle Schenka a Hildebrandta, které bylo doplněno o kyselinu α-naftyloctovou (3,0 mg/l), kinetin (0,2 mg/l) a kyselinu askorbovou (15,0 mg/l). Kultivary byly elicitovány roztoky chitosanu o různých koncentracích (0,001; 0,01; 0,1; 1 g/100 ml) po dobu 6, 24, 48 a 168 hodin. Obsah podofylotoxinu byl stanoven HPLC. Vyšší hodnoty obsahu podofylotoxinu byly naměřeny v kulturách odvozených od variety Glauca. Maximálního obsahu podofylotoxinu (0,210%) bylo dosaženo v kalusové kultuře po 24 hodinovém působení elicitoru o koncentraci 0,001 g/100ml. Při porovnání s kontrolní kulturou došlo ke zvýšení produkce o 320 %. U suspenzní kultury byl naměřen nejvyšší obsah metabolitu (0,140 %) po 24 hodinovém působení roztoku elicitoru o koncentraci 0,1 g/100 ml. Produkce se v tomto případě zvýšila o 211 %....
|
|
|
Rostlinné explantátové kultury jako potenciální zdroj fenylpropanoidů I.
Dohnalová, Gabriela ; Kašparová, Marie (vedoucí práce) ; Tůmová, Lenka (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakognozie Kandidát: Gabriela Dohnalová Školitel: PharmDr. Marie Kašparová, Ph.D. Název diplomové práce: Rostlinné explantátové kultury jako potenciální zdroj fenylpropanoidů I Explantátové kultury jsou zdrojem sekundárních metabolitů rostlin. Avšak produkce sekundárních metabolitů bývá u explantátových kultur nízká. Produkce může být zvýšena metodou zvanou elicitace. Základním předpokladem úspěšné elicitace je mimo jiné nalezení vhodného elicitoru, jeho koncentrace a optimální doby působení elicitoru na rostlinnou kulturu in vitro. Cílem této práce bylo sledování vlivu roztoku chloridu olovnatého a síranu železnatého (ve čtyřech koncentracích) na produkci podofylotoxinu v suspenzních kulturách Juniperus virginiana L. (varieta Hetzii a Glauca). Kultura byla kultivována na živném médiu dle Schenka a Hildebrandta s přídavkem 3,0 mg.l-1 kyseliny α-naftyloctové, 0,2 mg.l-1 kinetinu a 15 mg.l-1 kyseliny askorbové. Kultivace probíhala při 25 řC a fotoperiodě 16 hodin světlo/8 hodin tma. Následně bylo provedeno stanovení obsahu podofylotoxinu metodou HPLC. Juniperus virginiana L. varieta Hetzii produkuje vyšší množství podofylotoxinu než varieta Glauca, a to shodně v nejvyšší koncentraci u obou aplikovaných elicitorů. Nejlepší...
|
|
|
Rostlinné explantátové kultury jako potenciální zdroj fenylpropanoidů II.
Šandová, Kateřina ; Kašparová, Marie (vedoucí práce) ; Tůmová, Lenka (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakognosie Student: Kateřina Šandová Školitel: PharmDr. Marie Kašparová, PhD. Název diplomové práce: Rostlinné explantátové kultury jako potenciální zdroj fenylpropanoidů II. Tato práce se zabývá sledováním vlivu biotické elicitace kyselinou jasmínovou na produkci podofylotoxinu v suspenzní kultuře Juniperus virginiana. Sledování probíhalo na dvou varietách J. virginiana: var. 'Glauca' (7. a 19. pasáž) a var. 'Hetzii' (7. pasáž). Elicitace suspenzní kultury byla provedena 4 koncentracemi roztoku kyseliny jasmínové: 0,005 mmol/l, 0,05 mmol/l, 0,5 mmol/l, 5 mmol/l. Po 6, 24, 48 a 168 hodinách aplikace elicitoru byly elicitované kultury odebrány. Největší vzestup produkce podofylotoxinu zaznamenala suspenzní kultura Juniperus virginiana varieta 'Glauca' (7. pasáž) po aplikaci elicitoru o koncentraci 5 mmol/l a při odběru po 168 hodinách působení elicitoru. Byl stanoven maximální obsah podofylotoxinu 0,067 % a došlo oproti kontrole ke zvýšení produkce o 179 %. Klíčová slova: Juniperus virginiana, suspenzní kultury, podofylotoxin, elicitace
|
|
|
Production of podophyllotoxin by plant tissue cultures of Juniperus virginiana
Vargovčíková, Veronika ; Kašparová, Marie (vedoucí práce) ; Tůmová, Lenka (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakognózie Študent: Veronika Vargovčíková Vedúca diplomovej práce: PharmDr. Marie Kašparová, Ph.D. Názov diplomovej práce: Produkcia podofylotoxínu v explantátovej kultúre Juniperus virginiana Kľúčové slová: Juniperus virginiana, kalusové kultúry, suspenzné kultúry, podofylotoxín Metóda pridávania elicitorou a prekurzorov je použiteľná pre zvýšenie produkcie sekundárnych metabolitov v explantátových kultúrach. Táto diplomová práca sa zaoberá sledovaním vplyvu biotického elicitoru (kyseliny salicylovej) a prekurzoru fenylpropánového metabolizmu (kyseliny škoricovej) na produkciu podofylotoxínu v suspenznej kultúre Juniperus virginiana (varieta 'Glauca' a 'Hetzii'). Suspenzné kultúry boli kultivované na živnom médiu podľa Shenka a Hildebranta pri teplote 25řC a svetelnej perióde 16 hodín svetlo a 8 hodín tma. Médium obsahovalo 15 mg.l-1 kyseliny askorbovej, a rastové regulátory 3,0 mg.l-1 kyselinu α-naftyloctovú; 0,2 mg.l-1 kinetín. Po 6, 24, 48 a 168 hodinovom pôsobení bol hodnotený vplyv vodného roztoku kyseliny salicylovej v koncentráciách 0,01 mmol.l-1 , 0,10 mmol.l-1 , 1,00 mmol.l-1 , 10,0 mmol.l-1 a vplyv roztoku kyseliny škoricovej v 60% liehu dodávanej v koncentráciách 0,10 mmol.l-1 , 1,00 mmol.l-1 , 10,0 mmol.l-1 , 100...
|
|
|
Studium sekundárních metabolitů v rostlinných explantátových kulturách II
Urbanová, Nikola ; Kašparová, Marie (vedoucí práce) ; Tůmová, Lenka (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakognozie Student: Nikola Urbanová Vedoucí diplomové práce: PharmDr. Marie Kašparová, Ph.D. Název diplomové práce: Studium sekundárních metabolitů v rostlinných explantátových kulturách II Cílem této práce bylo zjistit vliv potencionálního elicitoru chitosanu na produkci podofylotoxinu v kalusové a suspenzní kultuře Juniperus virginiana varieta Glauca a v kalusové kultuře Juniperus virginiana varieta Hetzii. Ke kultivaci bylo použito médium dle Schenka a Hildebrandta, které bylo doplněno o kyselinu α-naftyloctovou (3,0 mg/l), kinetin (0,2 mg/l) a kyselinu askorbovou (15,0 mg/l). Kultivary byly elicitovány roztoky chitosanu o různých koncentracích (0,001; 0,01; 0,1; 1 g/100 ml) po dobu 6, 24, 48 a 168 hodin. Obsah podofylotoxinu byl stanoven HPLC. Vyšší hodnoty obsahu podofylotoxinu byly naměřeny v kulturách odvozených od variety Glauca. Maximálního obsahu podofylotoxinu (0,210%) bylo dosaženo v kalusové kultuře po 24 hodinovém působení elicitoru o koncentraci 0,001 g/100ml. Při porovnání s kontrolní kulturou došlo ke zvýšení produkce o 320 %. U suspenzní kultury byl naměřen nejvyšší obsah metabolitu (0,140 %) po 24 hodinovém působení roztoku elicitoru o koncentraci 0,1 g/100 ml. Produkce se v tomto případě zvýšila o 211 %....
|
|
|
Explantátová kultura Juniperus virginiana L. jako perspektivní zdroj podofylotoxinu
Srbová, Lenka ; Kašparová, Marie (vedoucí práce) ; Siatka, Tomáš (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakognozie Student: Lenka Srbová Školitel: PharmDr. Marie Kašparová, Ph.D. Název diplomové práce: Explantátová kultura Juniperus virginiana L. jako perspektivní zdroj podofylotoxinu. Práce se zabývá kultivací explantátových kultur Juniperus virginiana. U dvouleté kalusové kultury Juniperus virginiana (varieta 'Glauca' a 'Grey Owl') byl ve zvolených časových intervalech sledován růst po přidání různých koncentrací fenylalaninu (1 mmol.l-1 , 10 mmol.l-1 a 100 mmol.l-1 ). Z výsledků vyplývá, že největší přírůstek čerstvé hmotnosti kalusu byl zaznamenán u Juniperus virginiana varieta 'Grey Owl', konkrétně 14. den po přidání 10 mmol.l-1 fenylalaninu. Suspenzní kulturu se podařilo odvodit z dvouleté kalusové kultury Juniperus virginiana (varieta 'Glauca').
|
|
|
Explantátová kultura Juniperus virginiana
Předota, Václav ; Kašparová, Marie (vedoucí práce) ; Siatka, Tomáš (oponent)
1 ABSTRAKT Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakognozie Student: Václav Předota Školitel: PharmDr. Marie Kašparová, PhD. Název diplomové práce: Explantátová kultura Juniperus virginiana Tato práce se zabývá odvozením kalusových kultur z listů Juniperus virginiana (variet Hetzii, Glauca a Grey Owl) a stanovením jejich růstových křivek. Kultury byly kultivovány při teplotě 25 řC a světelné periodě 16 hodin světlo/8 hodin tma na médiu dle Schenka a Hildebrandta s přídavkem 3,0 mg.l-1 α-NAA a 0,2 mg. l-1 kinetinu. Z růstových křivek vyplývá, že všechny tři variety dosahují maxima růstu v 35. dnu kultivace. Nejlepšího růstu dosahovaly kultury variety Glauca.
|
|
|
Optimalizace růstu explantátové kultury Juniperus virginiana
Damborská, Vendula ; Kašparová, Marie (vedoucí práce) ; Siatka, Tomáš (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakognozie Student: Vendula Damborská Školitel: PharmDr. Marie Kašparová, Ph.D. Název diplomové práce: Optimalizace růstu explantátové kultury Juniperus virginiana Hlavním cílem této diplomové práce byla optimalizace složení kultivačního média pro kalusovou kulturu Juniperus virginiana (varieta 'Hetzii', 'Glauca', 'Grey Owl'). Kalusové kultury ze všech zkoušených médií nejlépe narůstaly na médiu dle Schenka a Hildebrandta s přidanými fytohormony α-NAA (3 mg.l-1 ), kinetinem (0,2 mg.l-1 ) a antioxidantem kyselinou askorbovou (15,0 mg.l-1 ). Kultivace probíhala při teplotě 25 řC a světelné periodě 16 hodin světlo/8 hodin tma. U kalusové kultury Juniperus virginiana 'Glauca' byla stanovena růstová křivka před přidáním a po přidání fenylalaninu (biogenetického prekursoru biosyntézy fenylpropanů). Maxima růstu bylo dosaženo vždy 35. den kultivace, fenylalanin zvýšil růst o 29,65 %.
|
host ::
RSS.